|
|
Augustinova nauka o manželství ve spisu De bono coniugali
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Augustinův spis De bono coniugali a zhodnotit jeho význam pro teologii manželství. Po představení pojetí instituce manželství v římské říši a ve spisech vybraných křesťanských autorů Východu i Západu v prvních čtyřech staletích a s přihlédnutím k rozvíjející se mnišské tradici se dále zabývá osobností a dílem Augustina z Hippo, zejména spisem De bono coniugali, a to nejen v kontextu reakce na dobové polemiky, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou naukou církevního autora o manželství. Klíčová slova Augustin z Hippo, církevní otcové, 5. století, manželství, panenství, přirozenost, čistota, tělo
|
|
|
Zlo jako privatio boni podle Augustina Aurelia a Carla Gustava Junga
Malý, Jakub ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou zla jako privatio boni podle učení Augustina Aurelia a pojetím zla v díle Carla Gustava Junga, který Augustinovo učení popíral. V této práci analyzuji stanoviska, která oba myslitelé zaujímají ke kategoriím dobra a zla vzhledem k dopadům jejich pojetí na chápání Boha, sebepochopení člověka, jeho života, smrti a spásy, dále vztahu Boha a člověka a lidské mravní odpovědnosti vůči Bohu a společnosti. Augustin zastává názor, že zlo je nedostatkem, kdežto Jung se domnívá, že skutečnost je složena z rovnováhy dobra i zla. Tato jejich stanoviska podrobuji kritice pomocí sekundární literatury a výkladu biblických míst, na které se myslitelé odvolávají.
|
host ::
RSS.